jatkum

Rok se s rokem sešel, a tak možná již uzrál čas něco vám napsat o našem posledním výletu v Austrálii. Za necelej měsíc jsme projeli podstatnej kus východního pobřeží. Chytli jsme letoun ze Sydney do Cairns (MAPA), vyzvedli autíčko z půjčovny a vyrazili na sever na Cooktown (MAPA).

Jelikož při výletě po východnim pobřeží jedete skoro pořád při pobřeží, a australský pobřeží je samá pláž, jedete skoro pořád podél pláží. Velice překvapivé. Takže pěkných fotek z pláží máte víc než se dá prohlídnout a navíc je to nuda, protože většina pláží v tomhle kraji je úplně stejná. Samej písek. Pláž kam až dohlídnete na jednu stranu, a když se obrátíte, vidíte to samý. Pěkný na těchhle plážích jsou dvě věci. První je tropickej porost navazující na pláž, tuny palem. A druhá je ta, že jste na pláži sami. Kochajících turistů je na severu málo a nikdo z místních se nekoupe, protože ve vodě bydlí krokodýli a několik druhů žahavých medúz.

Za zmínku stojí třeba Palm Cove.

Nebo Port Douglas.

Tady je ještě leteckej pohled, aby bylo jasno.

Když se podíváte na ten leteckej snímek, je tam vidět zalesněnej kopeček, na kterym je Beacon Lighthouse Lookout. A z něho je následiující fotka.

Je na ní vidět, jak se v místních vodách dá koupat – rangeři nainstalujou ochrannou síť, čímž eliminujou svinský žahavky, a taky se pokouší monitorovat pohyb svinskejch krokoušů. Naštěstí jsou krokoušové teritoriální, a tak na celkem rozlehlym území žije jen jeden bastard. No a tak velkou smůlu přece čék mít nemůže, aby si krokouš vyhlídnul zrovna vás a ještě se prokousal skrz tu síť... žejo...

Na zdejší poměry je nezvyklá soutěska Mosman Gorge, která vypadá trochu jako koryto řeky Vydry, se stejně studenou vodou, která se hodí k osvěžení ve čtyřicetistupňovejch vedrech.

Dál na sever je Daintree National Park, krásnej kus tropický přírody, kterej se dělí na dvě oddělený půlky. První je okolo Cape Tribulation. Tam je krásně. Třeba taková Thornton Beach.

Nebo pak přímo Cape Tribulation. 

Tahle fotka je samozřejmě z místa na kopečku, který se jmenuje Cape Tribulation Lookout. Na východním pobřeží Austrálie jsou tisíce vyhlídek – lookoutů. Kam se podíváš – samej lookout. Na každym kopci jsou aspoň dva ;)

Třeba tenhle se jmenuje Rex Lookout a je přímo u silnice. Samozřejmě, že u lookoutu musí bejt parkoviště a hajzl, samozřejmě i s popisem místa a jeho historie, ale taky samozřejmě i s návodem, jak se tam má čék chovat. Ti lidé co pózují na této fotografii jsou – od leva vzato – moje máma a můj táta, kterým familiérně říkám Naši.

Když už jsme u toho pózování, tak tady je jedna dobrá fotka. Je na ní vidět i to půjčený autíčko.

Druhá půlka Daintree NP je ve vnitrozemí. Měli jsme tam vyjímečně smůlu na zviřátka, v oblasti Cape Tribulation žije kasuár přílbový, což je dost velkej, divnej, blbej a navíc nasranej pták. Mrkněte třeba na tohle VIDEO (klik). No a my ho nepotkali, a to ani na procházce pralesem, kde bydlí. Demnid brrd! Jediný co mám, je fotka piknikovýho místa u parkoviště u toho procházkovýho okruhu. Piknikový místo je obehnaný solidním plotem, aby vám kasuáři nemohli smlsat vaší sváču a taky nakopat prdel ;o) 

Zas ale kasuáři nejsou všecko, že jo.... taky tam jsou pěkný tropický lesy s lijánama. 

Palmový lesy....

Nejzajímavější jsou v lesech fíky – Fig trees. Semeno fíku se uchytí v koruně stromu a spouští z něj kořeny.

Často tvoří zajímavý zhulenosti.

Kořeny sílí...

Až nakonec fík obejme, obroste a zahubí původní vzrostlý strom, a dál roste, a roste a roste. A roste a roste. A ROSTE A ROSTE. Tenhle kousek se jmenuje Cathedral Fig Tree. 

Tady je jeho spodní část a vravo dole jsem já pro porovnání.

Dobrý hovado ne?! A tenhle stromek se jmenuje Curtain Fig. Fotku se mi nepodařilo obrátit... ale co bych se rozčiloval, když můžete naklonit hlavu že jo ☺

Tak a to už jsem myslim u třetího-čtvrtýho dne, to jsme jeli mrknout na Barron Falls. Na fotkách jsme tyhle vodopády už viděli, a nic brutálnějšího z vody jsem si ani nedokázal představit. Tisíce hektolitrů za sekundu se valí a burácí do 260-timetrové hloubky. Ale asi bylo poslední dobou moc sucho.

Detail sucha:

No a tuhle fotku jsme viděli předtím – klikni si.

Pak jsme si objeli The Falls Circuit, což je okružní silnice, kde se dá vidět několik menších, ale hezkých vodopádů. Asi nejhezčí fotka z tohodle vodopádovýho okruhu je tahle.

Tady je jedna perlička. Australský důchodci hromadně provozujou sport, kterýmu říkaj bowling, což je něco jako curling s koulema bez ledu a bez košťat. Maj v každym městě několik hřišť s bufetama, tribunama atp., všichni se vymódí do bílýho a berou tu hru strašně vážně a ta hra je pak strašně napínavá a je strašně zábavný jim fandit. Tak to zas strašně kecám. 

To město se jmenuje Yungaburra a mají tam kromě nafintěných důchodců i Peterson Creek, kde bydlí ptakopyskové, který vylejzaj za soumraku. Viděli jsme jednoho z nich, ale na jeho vyfocení byla moc tma. To lepším dokumentačním nástrojem – videokamerou – jsem natočil parádní tmavej flek ve světle tmavym poli na skoro černym pozadí (ptakopysk ve vodě ve tmě).

Další lookout. Tentokrát na místě, kde se dá koukat na Hinchinbrook Island, kterej je asi 30 km dlouhej a je velice blízko u pobřeží, tak kilák, a je dost členitej stejně jako pobřeží v těch místech... no co bych to popisoval, prostě to vypadá pěkně, navíc tady se ještě do té úžiny vlévá jakási řeka.

Na další fotce je město Lucinda, respektive jeho nejpříjemnější část – místní hospoda, prototyp ozihospod. Venku sezení, vevnitř bar, bottleshop a hotel.

Na další fotce je město Lucinda, respektive jeho nejslavnější část – je to nejdelší přístavní molo tohoto typu na světě. Používalo se k nakládání cukrové třtiny, která se pěstuje všude v Queenslandu, na obří nákladni lodě. Měří ŠEST KILOMETRŮ kurva jak je tohle možný. Na jeho konci na obzoru jde trochu vidět bíle natřenej konec s nakladačema.

Určitě jste celý žhavý vědět, kde jsme přespávali. Většinou v maringotkách a chatkách, kterým ozíci říkají units či cabins. Jsou tam postele, někdy i kuchyňka a hajzl se sprchou. Třeba tahle je typická, pro dva lidi.

A tahle je trochu lepší, 3+1 pro čtyři lidi.

No ale jednoho dne jsme v tak trochu italskym městečku Ingham nenašli k večeru žádný chatky a tak jsme našli hotel. A byl parádní, art deco. Usmlouval jsem skvělou cenu za třípokojovej apartmán s postelema s nebesy, což mi udělalo obrovskou radost, ale jelikož jsem jim pak autíčkem po cestě pro víno převálcoval lampu, celkem se to nakonec prodražilo...

Myslim, že asi vidíte, kterou lampu mám na mysli...

No a pak? Pak už jsme dorazili do Airlie Beach, kde jsme měli zamluvenou lodičku na pět dní. Na souostroví Whitsundays – MAPA.

Na těchle pět dní jsme se strašně těšili a zároveň se trošku báli řídit takovou loď. Nakonec to bylo super, i když jsme si zažili momenty, kdy jsme si mysleli, že jdeme ke dnu. A to myslim vážně.

Loďka se jmenuje Fairway 36 – Classic Flybridge Power Cruiser. Tady jsou fotky od výrobce – FOTKA, a tady od půjčovny Queensland Yacht Charters, kterou mohu nakonec i vřele doporučit – FOTKA.  

No, ale o tom napínavém námořním dobrodružství, které nás potkalo v tropických vodách pohádkově krásných ostrovů Whitsundays zase až příště. Myslim, že pro dnešek už to stačí....tomuhle se už ani nedá říkat ublognutí.

linkuj.cz vybrali.sme.sk